Nízkoalergenní dort/dezert
Máte eliminační dietu a zároveň se něco slaví? Dá se to zkombinovat :-) Recept i pro ty, kteří stojí o zdravý a netradiční dezert inspirovaný makrobiotickým "pečením".
- Vrstva („těsto“): hrnek několikrát vařící vodou spařených jáhel vaříme v obilném mléku se špetkou soli, uvařené dle chuti dosladíme rýžovým sirupem a rozetřeme na dno dortové formy.
- Vrstva („krém“): hrnek kulatozrnné rýže uvaříme v obilném mléku se špetkou soli doměkka, až se mléko téměř vyvaří; poté necháme trochu vychladnout a rozmixujeme s tukem (kokosový olej, máslo ghí) v množství asi půl hrnku a s rýžovým sirupem dle chuti a nalijeme na první vrstvu, rozetřeme.
- Vrstva („poleva“): 4 středně velká jablka nastrouháme a rozvaříme s dvěma hrstmi rozinek v množství asi jednoho hrnku jablečného moštu (vaříme minimálně 20 minut), poté rozmixujeme dohladka, dosladíme dle chuti rýžovým sirupem nebo třtinovým cukrem a vrátíme na plotnu; v dalším hrnku jablečného moštu rozmícháme 80 g kukuřičného škrobu, důkladně zavaříme do jablečno-rozinkové hmoty a vlijeme jako třetí vrstvu na dezert. Necháme ztuhnout v lednici nejlépe do druhého dne (foceno asi po dvou hodinách, protože do druhého dne jsme nevydrželi :-D).
Lze vrstvit i přímo do misek nebo pro lepší efekt do skleněných pohárů :-)
Ochrání život na farmě a nepasterované mléko před atopickým onemocněním?
Zřejmě ano a bylo by to souladu i s tzv hygienickou hypotézou vzniku atopických onemocnění.
V časopise Journal of Allergy and Clinical Immunology byl publikován výzkum, který srovnával výskyt atopických onemocnění (atopický ekzém, astma, senzibilizace alergeny) u tří skupin dětí, a to u dětí žijících ve Švýcarsku na farmě, u dětí žijících ve Švýcarsku mimo farmu a u dětí žijících v komunitě Amish (česky Amišové, více cs.wikipedia.org/wiki/Ami%C5%A1ov%C3%A9), což je komunita žijící specifickým způsobem života na severoamerickém kontinentu a pochází původně ze Švýcarska.
Výsledky jasně hovoří, že děti žijící na farmách mají nižší výskyt všech atopických onemocnění, přičemž děti z komunity Amish, u kterých byl pravděpodobně významným faktorem fakt, že jejich rodiče v podstatě nekouří a také že tyto děti pijí nepasterované kravské mléko, měly výsledky ze všech sledovaných skupin nejlepší. Největší rozdíl byl ve výskytu senzibilizace na alergeny (zkoumané kožními prick testy a nebo testováním IgE protilátek), kdy jen 7,2% dětí Amish mělo pozitivní výsledky, zatímco u Švýcarských dětí žijících na farmách to bylo 25,2% a u dětí žijících mimo farmy 44,2%! Velké rozdíly byly také v počtu diagnóz atopické dermatitidy. Více zde: download.journals.elsevierhealth.com/pdfs/journals/0091-6749/PIIS0091674912005192.pdf
Doplňky s vápníkem – ano či ne?
Před pár dny se mi dostal do rukou článek (1) vycházející se studie (2), která se zabývala vlivem potravinových doplňků s vápníkem na zdraví a která potvrdila výsledky dřívějších dvou studií (3,4), které byly též alarmující. Podle této studie zvyšuje braní preparátů s vápníkem (z kostí, vaječných skořápek, vápence, ulit vodních živočichů…) riziko srdečního infarktu o 86% procent proti populaci, která tyto výživové doplňky neužívá. Výzkumu se účastnilo 24 tis. osob ve věku mezi 35 a 64 lety.
Anorganický vápník jako výživový doplněk může mít i jiné možné vedlejší účinky, jak se můžete v článku dočíst.
Na základě těchto informací proto nemohu užívání vápníku v jakékoli anorganické formě doporučit a přikláním se k tomu soustředit se na potraviny, které vápník obsahují přirozeně, samozřejmě s přihlédnutím na další živiny, které jsou pro správný metabolismus vápníku nutné (vitamín D, vitamín C, kyselina listová, hořčík, fosfor, vitamín K2), důležitý je také pohyb.
Reference:
(1) www.greenmedinfo.com/blog/turned-stone-calcium-pills-proven-once-again-kill
(2) heart.bmj.com/content/98/12/920.fulll
(3) www.bmj.com/content/341/bmj.c3691.full
Pohankový kvašený bezlepkový chléb
Zdravý bezlepkový chléb? Zapomeňte na chléb z bezlepkových směsí, které z velké části obsahují škrob a další velmi průmyslově zpracované složky a upečte si domácí kvašený pohankový chléb, který je velmi chutný i zdravý.
Co potřebujete? 
- půl kila enzymaticky aktivní pohankové mouky (Šmajstrala, tam je i jistota, že není kontaminace obilovinami s lepkem)
- asi půl deci šťávy z kysaného zelí (kvalitního, nekonzervovaného, nesterilovaného)
- vodu
- sůl (asi lžičku)
kmín či jiné chlebové koření (asi lžičku).
Večer smíchejte všechny ingredience, aby vzniklo středně husté těsto, které nechte při pokojové teplotě odpočívat (nejlépe přímo ve formě, ve které budete péct - používám tu na biskupský chlebíček), a to cca 36 hodin. Poté vložte do vyhřáté trouby (180 st. C) a pečte asi 40 - 50 minut.
Ne vždy těsto prokvasí dostatečně, nenechte se odradit prvním neúspěchem :-) Základem úspěchu je použití kvalitní mouky a "živé" šťávy ze zelí.
Upozornění pro čtenáře: uvedené články na základě studií a výzkumů jsou pouze mou interpretací informací uvedených v odkazech. Pro pochopení souvislostí čtěte původní zdroje, případně konzultujte informace se svým ošetřujícím lékařem.